Leopold Kolář ©

Sjezdovka bude....

18. listopadu 2010 v 19:11 |  O Vrbně

Ke konci minulé lyžařské sezóny začaly práce na rekonstrukci, resp. stavbě nové sjezdovky a nového vleku. Na výstavbě nového areálu má zásluhu firma Kareta Bruntál, která na rekonstrukci získala dotaci . Pro příznivce lyžování a i pro Vrbno to bude určitě velkým přínosem. Z průběhu výstavby je zde několik fotografií. 

Konec na "staré" ....

21
Před kácením horní části ...

19
20
2
30
31
32
24
5
4
27
29
Nové rozvody vody ...

25
Původní "zázemí" ....

25
Úprava spodní části vleku ...

6
9
8
Budoucí dolní stanice ...

7
16
První sníh ......

14
18
Kolo na horní stanici ...

Do ukončení montáže celého zařízení ještě zbývá několik dni .... dnes se natahovalo nosné lano, ...čeká se na montáž kotev...a potom snad již napadne....

x
y
...budoucí dolní stanice ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 27. listopadu 2010 v 15:06 | Reagovat

:) :D :)

2 top top | 30. listopadu 2010 v 19:20 | Reagovat

při pohledu na tu zmučenou a znásilněnou krajinu v chráněné kra.oblati se mi chce brečet,jak to tam bude vypadat po vydatných deštích,každy debil ví,že obnova v teto nadmořské víšce trvá hodně let a je velmi šložitá

3 h h | 30. listopadu 2010 v 20:48 | Reagovat

Re ...o tom, jak to vypadá např. v lesích  v chráněné oblasti, je tento zásah jen malinkatou kapkou....

4 Kuba Šuster Kuba Šuster | 3. prosince 2010 v 9:30 | Reagovat

[2]: Tak to mi prosím povězte, jak se dá znásilnit a zmučit smrková monokultura s nulovou biologickou hodnotou. Vznik louky krajině bezesporu pomůže, dá místu impuls k širší biodiverzitě. Klimatické podmínky jsou v tomto místě "tak složité" že kompaktní travní drn se vytvoří už druhý rok po zasetí (takže se tam první rok prostě nebude pást, jen sekat předpokládám). No a o socioekonomickém významu pro celý mikroregion ani nemluvě, pro tento účel je to zbudované.

5 Brouk Brouk | 3. prosince 2010 v 10:00 | Reagovat

[2]:Trošku se v této problematice orientuji. Je potřeba si uvědomit, co monokulturní smrčina znamená. Je to v prvé řadě umělý ekosystém, kde roste z rostlin pouze smrk a z živočichů žije pouze kůrovec (s trochou nadsázky řečeno). Tedy z biologického hlediska nemá tento typ stanoviště větší hodnotu i s ohledem na to, že takovýchto "plantáží na dřevo" máme v okolí Vrbna desítky km2 narozdíl např. od šetrněji obhosopdařovaných luk, kde žijí motýly ty se dají počítat na hektary. Tedy kácení smrkové monokultury je spíš estetická záležitost. Nevznikne tím ani lokální újmu biodiverzity dokonce naopak bude tímto zásahem navýšena.
Ad. kácení lesa atd...Jak znám práci LČR tak jsou velmi důkladní v posuzovaní případného dopadu kácení lesa na hydrický a půdní režim lokality. Kdyby byl zásah tak dramatický tak by jistě nebyl povolen.

6 pavel pavel | 5. prosince 2010 v 21:53 | Reagovat

zde nejde o porost jako les,ale podlož,která v této nadmořské výšce nevznikne za 1 rok-tod blábol,pak stačí trochu deště v jarních měsících a podmáčení terénu,a ono to vše ,co se tam navozilo a rozrylo sjede,a nezastaví se to až na skalce,stačí se podívat na louky a pole v okolí tratí na krnov

7 Kuba Šuster Kuba Šuster | 6. prosince 2010 v 11:52 | Reagovat

Jak se s takovým zásahem vypořádá příroda se dá odhadovat jen omezeně a je jasné, že každá taková akce sebou nese i potencionální rizika. S tím souhlasím. Pak už je jen na společenském uvážení, jestli případný užitek z realizace (nejen ekonomický samozřejmě) přesahuje míru tohoto rizika. Tak na jedné straně můžeme dosáhnout lepší konkurenceschopnosti služeb v rámci regionu a zároveň biologicky hodnotnějšího území v budoucnu, ale riskujeme splavení zeminy po deštích a nedosažení požadované kvality louky. Neznám projektovou dokumentaci, ani sem neviděl průběh stavebních prací, ale popsané rizika se dají účinně zmenšit (ovšem za cenu vyšších nákladů). Existuje metodika výstavby a údržby sjezdových tratí vypracovaná KRNAPem, kterou musí na tamním území všichni striktně dodržovat-zjm. 1,tvorbu svodnic pro odtok vody ještě před první zimou a 2, po zasetí a navezení zeleného sena na prudké svahy použít protierozní geotextilní rohože - pak je riziko minimalizováno, bohužel v 3. zoně CHKO jsou tato opatření tuším na dobrovolnosti stavitele-resp. neznám podmínky kolaudace.(více http://www.pecpodsnezkou.cz/library/1221207000_PP_text_B_Priloha_8B_veget_upravy_sjezdovek_def.pdf )
Tato diskuze měla ale význam jen před kácením. Já osobně za současného stavu budu optimista a doufám, že sjezdovka bude mít přínos jak pro lidi tak pro přírodu, čas nám ukáže, třeba se mýlím.

8 Michal Michal | E-mail | Web | 20. října 2013 v 3:39 | Reagovat

Sjezdovka nic moc, proč raději nezajet na Salcbursko - Kaprun - Zell am See?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama